Anička z domečku

Minulý víkend jsem zase byla konečně v Pozemském nebi. Pokračovalo nám po 2 měsících přerušené studium  kurzu Můj zelený ráj. Bylo to úžasné setkání, už se nám po sobě vzájemně stýskalo,  přeci jen  nevidět se s spolustudujícími 2 měsíce bylo dlouhé. No a neméně po naší skvělé lektorce Irence, která je opravdovou studnicí  vědomostí, velikého rozhledu a pokory k okolnímu životu. Jak jsme se shodly, jsme tam více méně jen ženy, je to dobrá závislost, navštěvovat její kurzy, opravdu se po  skončení těšíte na další a další setkávání. No o zahradě Anastazie ani nemluvím, je to RÁJ na zemi,  opravdu Pozemské nebe ve  kterém se cítíte od první chvíle jako doma.

Ahoj všichni obzvláště Iwko. :-D Jsem stále na živu a naštěstí v kondici. Byli to náročné 2 měsíce, ale ustála jsem to. Nejvíce mi byla oporou moje milovaná zahrada. Když bylo nejhůře, šla jsem do zahrady a sedla si na lavičku a jen tak meditovala nebo zabořila ruce do hlíny a bylo po splínu. V době nouzového stavu se více méně pro mě nic nezměnilo, jezdila jsem do práce,  chodila na nákupy jednou za týden a víkendy trávila na zahradě. Udělali jsme na ní hodně práce s manželem. V práci to bylo náročnější, protože jsme byly převeleny do přímé péče, kde kontakt s klienty naší sociální služby je intenzivnější :-D Ale zatím jsme to zvládli. A tady je pár foteček z milované zahrady. :-D Jo a máme nový nábytek do pergoly, která ještě nestojí a podařil se nám postavit od základu foliovník u slepiček.