neděle 22. března 2020

Nedělní povyražení

To vám takhle ve čtvrtek v době karantény zavolají

ze skvělé francouzské restaurace Bistrot de papa

že u nich máte rezervovaný stůl na neděli. 

A protože je situace taková, jaká je, 

nabídnou vám dovážku jejich KPZ jídla až domů. 

No odmítněte, když jste měli rezervaci už 2 měsice. 

Nakonec jsme si pro jídlo dojeli a udělali si skvělý mini výlet. 

Jen ze všeho nezešílet.









terina z kachních jater a lanýžů

cibulačka de papa

francouzké z Carcassone
hovězí po burgunsku 7hodin tažené

candát na smetanovo zeleninové omáčce

čoko de papa

foret noir


čtvrtek 19. března 2020

Čtvrtek na zahradě

Dnes jsem byla po 5 dnech nakoupit v JH.
V té roušce mi nebylo dobře.
Bylo kolem poměrně dost lidí, liduprázdno bylo až v Zahradním centru.
Udělala jsem si radost a koupila si nějaké kytičky.
Jinak jsme den s Honzíkem strávili na zahradě.



Přehradili jsme to slepičkám, aby mohla růst tráva

Uklidili jsem tento kousek zahrady


budoucí záhon na kytky

bedny ještě natřu a budou to vyvýšené záhony jedna radost.

nový dřevěný záhon





Macešky přežly zimu

středa 18. března 2020

Středeční den

Po včerejším splínu, jsem si dala menší internetový detox a zabralo to.
Včera krásný film , ušité roušky pro kolegyni,
a pohoda s háčkem a pletací přízí a dnes práce na zahrádce a večer za odměnu víno.
Udělali jsme s manželem hodně práce, máme nachystané dva nové záhony a v hlavě spousty
plánů co ještě stihnou před sezonou.
Hodinku jsem jen tak s kávou venku zevlovala, četla pokračování
knihy o samotářích nejen ze Šumavy a upekla štrůdl.
Bože děkuji ze tu sílu, kterou jsem svým konáním zase dostala zpět.
Nejsem v žádném ohrožení, ale prostě mi podvědomí do včerejšího dne poslalo
to co mi poslalo, možná to byla zkušenost z minulých životů a já si připadala zase zoufalá.
Děkuji za vaši trpělivost se mnou.

muškáty přežily zimu

Od Lucinky


kvasím a klíčím

nové záhony

mini pařníček, neboli nové okno

kohout na smetišti.





za odměnu víno

úterý 17. března 2020

Karanténa


Probudila jsem se do úterního rána, do rána které je bez slunce.
Nemusím do práce, mám dovolenou, ne vynucenou ale naplánovanou dlouho 
před tím než vypukla tahle pohroma. Nějak si jí nedokážu užít.
Padl na mě smutek, nechce se mi nic.
Pracovat na zahrádce, vařit, šít, plést, dělat knížky, prostě věci který miluji.
Jsem doma v bezpečí, máme nakoupeno, zdroj tepla, pohodu, milující kočky,
snášející slepičky, ale vše jen zdánlivé. Možná je to tím, že mám čas sledovat internet,
kde není nic hezkého, pro pohlazení duše.



Pustila jsem si k tomuto psaní milované Kameloty a najednou se mi do očí
nahrnuly slzy. Ano muzika je ta pravá potrava pro duši která se začala bát co bude dál.
Nevím co se semnou stalo, s člověkem, který věří na sílu
 vesmíru a pomoc z duchovních sfér. Vím že mi zajistí zdraví kladný životní postoj, ne strachy a obavy, ale nějak to dneska na mě padlo. Así budu muset vyrazit ven na procházku do okolních lesů,
kde si uvědomím, že život v přírodě jde stále dál a síla přicházejícího jara je ten pravý balzám.
Mějte se všichny v danou chvíli co nejvlídněji a omlouvám se za toto vylití srdce, ale ptřebovala jsem to vyhodit na pomyslný papír.




čtvrtek 12. března 2020

Zahrada se probouzí

Zima sice byla mírná, ale dlouhá a mě už svrbí ruce.
Těším se až zase ponořím své údy do hlíny a budu v souladu s mojí
zahradou. Nová semínka už dorazila a o víkendu budu asi sít.
Papriky už mám v zemi, tak jsem na ně zvědavá. Mějte vlídné dny ikdyž
je kolem nás tolik strachu.












nový vyvýšený záhon

Bonifác

šikanovaná slepice

ostatní slepice jí oklovávají.