Vánočka




  • Nejstarší vánoční tradice
    Pečení vánočky patří k nejstarším z českých vánočních zvyklostí. Její předchůdkyně calta, vlastně nepletená vánočka, se na Vánoce pekla už ve 14. století. O dvě století později už měla tvar, který známe dnes. Výroba vánočky byla dlouho výsadou pekařského cechu, doma ji lidé pekli až v 18. století.
    Hospodyně pekla obvykle tolik vánoček, kolik měla rodina členů, a pak ještě jednu, největší, na štědrovečerní stůl. První upečenou vánočku podle tradice dostal hospodář, aby byla v novém roce dobrá úroda. A byl to opět hospodář, kdo v závěru štědrovečerní večeře nakrojil největší vánočku a podělil jí celou rodinu. Často z ní dostal krajíček i dobytek, aby na něj nemohly zlé síly a nemoci.

    Magie a symbolika
    Sladká vánočka vznikla coby vylepšená varianta klasického chleba, který na vánočním stole také nesměl chybět. Kynuté pečivo mělo výsadní postavení, protože proces nabývání těsta na objemu symbolizoval nárůst štěstí a hojnosti.

    Vánočka má blízko k figurkám z těsta, které se o Vánocích pro štěstí rozvěšovaly po domě a hospodářství. Sama je také figurkou – tvarem má připomínat děťátko zavinuté v peřince, na oslavu nového života a plodnosti.

    Symbolický význam mají i jednotlivé prameny vánočky. Čtyři spodní prameny představují zemi, slunce, vodu a vzduch. Prostřední cop ze tří pramenů spojuje rozum, vůli a cit. Ve vrchním, nejtenčím pletenci se snoubí vědění a láska.

    Jak na ni vyzrát?
    Příprava vánočky není jednoduchá. Při přípravě těsta se musí dbát na kvalitu kvasnic, dobře prosít mouku a v neposlední řadě použít suroviny, které do vánočky tradičně patří. Tedy máslo, nikoliv margarín, a také sádlo, nutné pro dokonalou vláčnost.
    Obtížné je vypracovat těsto, aby bylo hladké, spojité a nelepilo se na mísu. I v průběhu kynutí, pletení a pečení vánočky pak přichází mnoho momentů, kdy stačí malá chyba a dílo se nepovede. Ženy v dřívějších dobách proti takovým hrozbám podnikaly zajímavá opatření.
    Aby se vánočka zdařila, nesměla hospodyně po celou dobu přípravy promluvit. Také nikdo neměl mluvit na ni. Při zadělávání těsta musela mít na sobě bílou zástěru a na hlavě šátek. Během kynutí pak vyskakovala do výšky, aby těsto dobře vyběhlo. Však také nešlo o málo: nepovedená vánočka znamenala nezdar v příštím roce.
Zdroj internet

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nedělní povyražení

Pozemské Nebe