Anička z domečku

Miluji energii naší kočičí princezny Elišky.
Její návštěvy na mém klíně nejsou časté,  je to bázlivá kočička,  ale přitom velice mazlivá.  Něžná energie této kočičí dámy je úžasná.  Přijde ke mě vždy, když potřebuji pocítit ženskou stránku mé osobnosti.  Vrnivé vibrace hladí mou duši, tělíčko zahřeje místa,  která potřebuji poléčit.   Vážím si její přítomnosti v našem životě  a děkuji za její existenci.

Dnes jsem doprovázela manžela do Jihlavy  na chirurgický zákrok se " skákavým prstem. " Cesta tam byla náročná, po včerejším přídělu sněhu. Když jsme měli odbyté povinnosti, zašli jsme do elektra koupit novou myš k mému počítači. U kasy tak nenápadně stála hezky vyštosovaná  řada krabic a na nich se pyšnila  REMOSKA. A můj manžel, netuše že se chytím, se mě zeptal, jestli jí nechci. Já se po trošku přemlouvání chytla a společně  s kuchařkou donesla ke kase. Najednou mi vytanulo na mysli, co všechno v tom moje mamka  vařila.  Už několik let jsem si remosku přála, ale vždy bylo něco důležitějšího, tak si jí nepořídila. Doma když jsem jí rozbalila se mi do očí nahrnuly slzy. " Mami, koukej já mám remosku." Před očima se mi objevilo nádherně vypečené kuřátko, vepřové výpečky, kynuté buchty, uvařená rýže . . . Bylo toho hodně, co v tom mamka vařila, či pekla, bylo to prostě součástí naší panelákové kuchyně, máminy kuchyně, která byla vždy vynikající, a na kterou jsem se…