pátek 4. ledna 2019

Remoska

Dnes jsem doprovázela manžela do Jihlavy 
na chirurgický zákrok se " skákavým prstem. "
Cesta tam byla náročná, po včerejším přídělu sněhu.
Když jsme měli odbyté povinnosti, zašli jsme do elektra
koupit novou myš k mému počítači.
U kasy tak nenápadně stála hezky vyštosovaná 
řada krabic a na nich se pyšnila 
REMOSKA.
A můj manžel, netuše že se chytím, se mě zeptal, jestli jí nechci.
Já se po trošku přemlouvání chytla a společně 
s kuchařkou donesla ke kase.
Najednou mi vytanulo na mysli, co všechno v tom moje mamka 
vařila.
 Už několik let jsem si remosku přála, ale
vždy bylo něco důležitějšího, tak si jí nepořídila.
Doma když jsem jí rozbalila se mi do očí nahrnuly slzy.
" Mami, koukej já mám remosku."
Před očima se mi objevilo nádherně vypečené kuřátko,
vepřové výpečky, kynuté buchty, uvařená rýže . . .
Bylo toho hodně, co v tom mamka vařila, či pekla,
bylo to prostě součástí naší panelákové kuchyně,
máminy kuchyně, která byla vždy vynikající, a na kterou
jsem se i jako vdaná moc těšila.
Bože, mám jí doma.
Těším se, až v ní upeču manželovi Honzíkovské buchty,
 nebo si v ní upeču výpečky, nebo kachýnku.
Už je vzhledově jiná, ale stále úžasně šikovná.
Pročítala jsem koupenou kuchařku a vypadá to, 
že se tam dá uvařit
a upéct vše na co vzpomeneš.



Mějte nádherný zasněžený víkend, já budu vázat další diář 
a možná mezi pečením a vařením 
šít.