Anička z domečku

. . . zahrada.
















Trochu jsem dláždila. Plastový nábytek sice není nic moc, ale třeba se časem podaří, a bude na tomhle místě stát dřevěný.

Dnes mám narozeniny a vrátila jsem se z rodného městečka. Uplynulé volné dny jsem si neskutečně užila. Procházky městem, posezení v hospůdkách, lenošení v našem bytě, rozhovory s přáteli, slunce, deštík . . . . No co vám budu povídat. Uvědomila jsem si, že kolem sebe mám skvělé lidi, přátele, se kterými je radost být. V Krumlovském kostele jsem se na chvilku zastavila a poděkovala Bohu za svůj život, který žiju, za své děti, za svého muže. . . . Jsem neskonale šťastná a vážím si toho, že toto štěstí mohu prožívat.

Zbytek své dovolené jsem strávila v rodném městě.  Po letech bylo rozhodnuto, že si užiju Slavnosti pětilisté růže. Moc jsem nestíhla fotit, protože pro mě byl důležitý přítomný okamžik, užít si ho s dcerou, přáteli, při muzice, u dobrého moku, prostě  být Teď a Tady. Bylo to uchvacující, skvělé, chvílemi náročné pro spusty lidí, ale my si tu pohodu udělali. Zvládla jsem několik hudebních představení, drezůru fríských koní, praporečníky, sokolnictví, velký průvod městem, závěrečný ohňostroj, nedělní úžasný koncert v synagoze a Živé šachy na otáčku. Jen mě mrzí, že jsem nestihla ani jedno divadelní představení, tak třeba příště.