Vzpomínky na mamku

Asi stárnu, nebo přicházím do let, neboť jsem při vytváření dnešního 

oběda, měla tak nostalgickou nálada, až mi slzy zamlžily pohled.

Při strouhání brambor na "návykové " halušky jsem si vzpomněla na mamku,

jak brambory na halušky strouhala na tom šíleně blbém struhadle, 

takové ty hvězdičky co

hodně řežou a chytají za vlákna umývací hadry

a jak to bylo náročné. A já ty halušky vždy snědla s takovou chutí, jako dneska.

Nedalo mi to na FB jsem poslala tento vzkaz :

"Mami koukej,dělám pravý slovensky bramborový halušky,

už jsem se stihla i říznout. "

( maminka byla z východního Slovenska) 

Na mamku jsem vzpomínala tento týden už několikrát :-D

To když jsem si uvědomila a konstatovala toto výkřikem na FB:

"Právě jsem konstatovala, že jako dítě a adolescent jsem nesnášela, když moje maminka cokoliv zavářela. Nechápala jsem proč musíme ty zas..ný okurky zavařovat a k čemu ty kompoty budou, když to nikdo nejí. Sekretář, který mi teď stojí v kuchyni toho byl plný. A teď? . . . . jsem jak šílená, nevím co dřív bych zavařila, na plotně bublají povidla, čeká mě čalamáda z cukety, chutney z dýně, nějakou tu šťávu už taky mám. Je to paradox, ale jsem šťastná že mě to baví a maminku tam nahoru, do nebe zdravím a omlouvám se. 

A kdyby to bylo jen to kuchtění a zavařování, ale i tu lásku k zahradě a květinkám mám po ní.

Měla vždy plný balkon kytiček a zahrádku, kterou jsme měli půjčenou, jak z partesu.

No prostě na mě dolehla trocha nostalgie a hlavně uvědomnění si,

že bychom naše rodiče neměli zatracovat, dokud nebudem v jejich věku.

Kdo ví, jak se budou chovat naše děti v našem zralém věku. :-D

Mamka s taťkou

jablíčka na sušení, bezinky na likér a šťávu a bezinky s cukrem

jablíčkovo-švestkový koláč

dnes červené vínko, kuřecí játra na paštičku a uvařená domácí šunčička - kuřecí

A :-D