Anička z domečku

Včera večer byla u nás silná bouřka a při ní nám Strmilovem prošel přívalový déšť. Když začalo pršet, tak to bylo příjemné a já děkovala Bohu  za tu vláhu co na vyprahlou zemi posílá. Ale postupně déšť sílil a bouře přidávala na intenzitě. Raději jsem vše povypínala, zapálila svíčky, zapnula notebook bez napájení a chvilku si tu romantiku užívala. Pak, když přestal jít internet, jsem raději šla spát, protože při svíčkách se špatně čte a já u knížek usínám,  to bychom mohli ještě vyhořet. :-D Ráno bylo příjemně, vlhké, dýchatelné, než jsem odjela do Krumlova na alergologii, otevřela jsem všechna okna a šla na zahrádku lovit záběry  pookřálých květin. Domeček jsem vyvětrala a užívala si zalité zahrady.

Slunce mě neskutečně nabíjí, a někdy mi nedá spát. Ranní ticho s řvoucími ptáky je úžasné.

Z naší zahrádky.

Venku bylo krásné slunce, ale hodně u nás foukalo. Já jsem si tenhle den zamilovaných užila. Hezky po svém a v závěru dne i s milovaným mužem. Den před tím, 30.4. jsme slavili 4 roky od seznámení a 3 roky manželství. Takže se konala taková malá dooslava s vyjížďkou do J.Hradce na pizzu a pak projížďkou po okolních krásných vesničkách České Kanady.

Že by se konečně na nás slunce přestalo hněvat a  vyšlo v plné síle na oblohu? Škoda že včera u toho foukal vítr.