úterý 28. února 2017

Zahrada

Ani nevíte, jak moc se těším na zahrádku :-D
Na FB na mě vykukují fotečky jarních kytiček,pak letních a podzimních 
a já se už nemůžu dočkat toho, jak zase budu vyrážet na 
naší malou zahrádku a pěkně jí zkulturňovat.
Už jsem si od zahrady, truhlíků, zalévání, sázení,
rýpání, hnojení a jiných prací pěkně odpočinula,
zima byla dlouhá,
a tak jsem o víkendu vyrazila na svou meditační zahrádku, okouknout
bylinky. Vypadá to, že přežily a zejména Šanta kočičí, kterou se 
pokoušel okousat Ondřej.
I těm našim kočkám bylo na zahrádce krááásně, válely se,
hrály si a užívali sluníčka.
No dneska to sice na přicházející jaro nevypadalo,
ale já to nevzdám, mám v plánu nakoupit petrklíče,
macešky a v brzké době ozdobit jarně truhlíčky, jupííí.

sova hlídá bylinky

šanta kočičí

neděle 26. února 2017

Příprava na trhy

U nás doma se rozjela příprava na jarní trhy.
Z manžela se stala pilná včelka a během několika dnů udělal stovku
náhrdelníčků. A já bych se měla dát do výroby mýdel 😊
Půjčila jsem si na měsíc od dcery zrcadlovku, bože to se to zase fotí . . .
Mějte krááásnou neděli.


čtvrtek 23. února 2017

20 let

Dnes je to 20 let, co jsem v porodních bolestech
přivedla na svět svého milovaného syna Vaška.
Při jeho zrození jsem si moc přála, aby z něho
vyrostl dobrý člověk.
Myslím že se to povedlo, je to člověk, který
 i přesto, že se mu v životě objeví, nebo si sám vytvoří, nějaký ten 
karambol, tak to ustojí se ctí. Co bychom chtěli po pohodovém kliďasovi,
kterého, jen tak něco nerozhodí, občas to ale hraničí s flegmatismem :-D
 Těším se na zítřek, budem oslavovat jeho kulatiny a kde jinde, než
v milovaném Krumlově, v milovaném Šneku.
Objednala jsem mu dort s příběhem a dárek z internetu,
 tak snad se bude líbit. 
Mám ho moc ráda, kluka jednoho ušatýho,
ikdyž ho zas tak často nepotkávám. :-D
Do konce mých dní to bude moje dítě, které se narodilo
v den, kdy venku svítilo slunce a jaro ohlašovalo
svůj příchod, byl to nádherný den plný štěstí.

fotka kterou mám na mobilu, Vašek se ségrou Vlaďkou,
moje milované děti
Děkuju za to že Jsi a vybral jsi si právě nás, svoje rodiče.

úterý 21. února 2017

. . .


„Člověk by se měl smát celý svůj život. 
Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci,
naučíte se jim čelit - a to vám pomůže dospět.
 Neříkám vám, že nemáte plakat. 
Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. 
Smích a pláč jdou ruku v ruce,
 jsou součástí jednoho jevu - autentického bytí v pravdě.“

Osho

čtvrtek 16. února 2017

Můj příběh

Už roky přemýšlím o tom, že o svém životě jednou napíšu knížku,
protože to co jsem do současné doby zažila, užila,nebo přežila
by možná na ten román vydalo.
Vloni Pravý domácí časopis vyhlásil téma měsíce: 
Vztah matky a dcery.
Protože můj vztah s maminkou nebyl jednoduchý,
zkusila jsem přispívající redaktorce poslat svůj příběh.
Vyhrála jsem knížku a příběh byl otisknutý v PDČ.
Tady vám ho předkládám v plném znění k přečtení.
Třeba někdy bude nálada na to, abych svůj příběh rozepsala do detailů.
:-D



 Narodila jsem se mamince, když jí bylo 44 let.
Bohužel jako jedinné nemanželské dítě,
které žilo s nevlastním tatínkem.
Moc jsem ho milovala, za to jaký byl, můj život hodně obohatil.
Vlastní otec (milenec mé matky) se snažil pomáhat v mé výchově a celý můj život se v něm objevoval.
Což mi někdy v zápalu vzteku mamka vyčitala.
Možná tohle všechno předurčilo, jaký bude náš vztah s mamkou.
Mít o generaci starší maminku nebylo nic lehkého
a teď když se blížím do jejího věku, čím dál víc o tom přemýšlím.
Jako dítě jsem její vztah ke mě tak nějak neuvědomovala,
někdy byla vlídná a hodná, někdy přísná máma, která mi občas dala na zadek
a snažila se mi vštípit různé její zvyklosti a řády.
V období puberty a nástupem na školu s internátem, mi ta její,
někdy přehnaná péče a nesmyslná pravidla začali lést na nervy
a chtěla jsem se osamostatnit.
Myslela jsem si, že když se v 18 letech vdám a odejdu z domova, tak se to vyřeší.
Bohužel, nevyřešilo a nepomohlo to.

pondělí 13. února 2017

Krabice vzpomínek

O víkendu jsem se na FB spojila s několika členy mé rodiny,
kteří bydlí na Slovensku. Měla jsem z toho ohromnou radost.
Některé z nich jsem neviděla snad bezmála 20 let???
A tak jsem se rozhodla pátrat po dalších spřízněných duších.
Nutně jsem k tomu potřebovala seznam adres, který kdysi dávno,
 před 25 lety napsal můj tatínek.
A tak dlouho jsem hledala až jsem ho našla ve své krabici 
vzpomínek. Na jejímž dně leží učiněné poklady.
Moje první naušničky,  první ustřižené a jedinné dlouhé vlasy,
texty parodií některých písniček, které jsem složila na
učňáku, smuteční oznámení mého tatínka, jeho divadelní kukátko
a karty, se kterými hráli s mamkou Prší,
kazety mých dětí, které jsem neměla srdce vyhodit,
videokazeta s mou první svatbou, starou už 27let . . .
No prostě moje vzpomínky, některé hřejivé, jiné bolestné,
přesně tak, jako bývá život.
Jsem ráda, že takovou krabici mám.

Můj starodávný památník


neděle 12. února 2017

Uplynulý týden


domácí jogurty,brusinková marmoška + slunečnicový chléb, cmunda po kaplicku a játrová paštika

V práci tvoření, doma vaření,
venku nekonečná zima.
 Moc se těším na jaro.
Už mi ty ranní mlhy a námraza lezou na nervy.
Pro dobrou náladu jsem nám udělala domácí játrovou paštičku.
Recept zde



moje dveře do dílny v práci

Maya zalezlá v šuplíku na nitě

úterý 7. února 2017

Nová poznání

V neděli jsem pokračovala v experimentování
v oblasti pečení a vaření bez cukru.
Zkoušela jsem upéct bezlepkový slunečnicový chlebík.
Na první pokus sice vyšel nízký, ale chuťově byl skvělý.
Recept zde.
Moc jsem si na něm bez výčitek pochutnala,
jsem totiž ještě stále na detoxu, který mi končí v neděli :-D
No teď z jiného soudku.
Při přerovnávání spíže jsem našla bezovou šťávu,
úplně jsem na ní zapoměla, a teď se velice hodí.
Barvou mi připomíná slunce, kterého letošní zimu moc nemáme
a vůní květy bezu, které dokáži prozářit nejeden tmavý 
kout jakékoliv zahrady.
No a kváskový chleba, zadělaný v sobotu, se povedl na jedničku, Honzík si k němu dal 
jitrničku s jelitem, které dostal jako proviant na Moravě.
Neděle byla zase krááásně slunečná a pro mě více méňe odpočinková.
Teď, když píšu tenhle příspěvek mi kuchyní voní další pokus o
bezlepkovou dobrotu. 
Kakaové Brownies.
Sakra, voní to a chutná jako opravdové a přitom je to bez mouky.
Dnes už není dobé světlo, takže to vyfotím až zítra.
Těšte se :-D







sobota 4. února 2017

Cukrfree

Minulý týden jsem si objednala knížku 
Cukrfree od food blogerky
Je to nádherná knížka plná zdravých věcí.
Dnes jsem si podle ní udělala ghí.
Chystám se po detoxu podle ní vařit.
Moc se těším.
Taky jsem konečně spotřebovala sušené bylinky a koření,
které mi viselo na hambalkách,
 udělala jsem z něj bylinkovou sůl.
No a ve sklenici mi klíčí mungo,
mám ho ráda do salátů.
Mám zaděláno na kváskový chleba, dala jsem do něj tu bylinkovou sůl,
jsem zvědavá, jak bude Honzíkovi chutnat,
je v ní i levandule :-D


přepuštěné máslo -ghí

bylinky s himalájsou solí




pátek 3. února 2017

Hromnice

Včera jsme slavili naše křesťanské Hromnice
úžasnou přednáškou v místní knihovně.
Byla to přednáška o komunikaci,
bylo to příjemné zpestření podvečera,
 které bylo završenou sklenkou vína.
Večer s manželem jsem si užila a bohužel nestihla 
zapálit Hromničku do okna.
Tak jsem jí zapálila dnes.
Taky se včera slavil keltský svátek Imbolc.
Jestli pak jste zapálili oheň v kamnech ????
Zima se krátí a Jaro blíží, moc se na jaro těším,
letošní zima je nádherná, ale trošíčku dlouhá.
A dnešní večer jsem zasvětila skupině
 Jarret, 
kterou moc ráda potkávám na folkových festivalech.. 
Se sklenkou vína poslouchám
jejich vystoupení na ČT Art
 a těším se na volný víkend. :-D




čtvrtek 2. února 2017

středa 1. února 2017

Poklady

Hledala jsem na půdě talíře na focení jídla.
Tyhle poklady mi naše půda vydala.