Čekání na vánoce

V práci už finišujeme s výzdobou celého ústavu.

Doma se snažím zvolnit, ale i přesto přicházím na nové nápady a zdobím.

Letos chci stromeček, chtěla bych ze stromkové školky v 

Palupíně, jsou to nádherné souměrné stromky, které 

z místní firmy vyvážejí do ciziny a i do našich 

supermarketů :-D

Jen pro objasnění, stromek jsem neměla doma asi 5 let,

od té doby co jsem se odstěhovala z městečka kde jsem 19 let žila.

Když jsem svátky prožívala sama, neměla jsem potřebu mít stromek.

Celkově jsem nikdy neměla vánoce ráda, protože 

mi je dokázala skoro vždycky znepříjemnit moje maminka.

Ale to je na velice dlouhé povídání.

Teď se na ně těším, 

vypadá to, že na Štědrý den se pojedeme podívat

 s Honzíkem do milovaného 

Českého Krumlova. Těším se na tu atmosféru

rozsvícených oken a vůně v uličkách starého města.

Ale hlavně na lidičky co tam bydlí a které mám moc ráda, 

včetně mé dcery :-D

stromek z Palupína

betlém který zhotovili klienti

rozsvícené okno v ložnici

kostelík od kamaráda betlémáře

samorost z našeho stromu

Elinka si ustlala na mašlích, které budu dávat do truhlíků

Eliška má nového kamaráda.

Ať vám dny do Štědrého dne utíkají aspoň tak, jako mě. :-D