Včerejší den začal sychravě, ale mě to nevadilo, měla jsem radost že prší.
Konečně.
Jen nebyla energie něco dělat. Odpoledne jsme měli
vést Honzovu maminku do Třebíče a to byl výlet na celý den.
Musela jsem si připravit jídlo s sebou, abych nepodlehla pokušení
a nesnědla cestou při naplánovaném nákupu něco nevhodného.
Takže jsem posnídala jablíčko s mrkvičkou ochucené medem, skořicí a rozinkami.
Na svačinu si dala banán a čestvý fík a vyfotila si na zahrádce nasázené kytičky,
těším se až příští rok vykvetou.
Oběd jsem si uvařila jen pro sebe,
fazolky na česneku se skořicí a sýrem, Honzík měl oběd od předešlého dne.
Na večeři byl předepsán salát z uvařené červené řepy,
s hráškem, mrkví a kyselou okurkou.
Nachystala jsem ho a vyráželi jsme do
Dačic pro mamku a pak do Třebíče.Cestou mě trápil nejen hlad,
protože jsme vyjeli až 3h po obědě a já si zapoměla vzít svačinu,
ale také střevní potíže. Střeva začaly zpracovávat fazolky a brokolici
z předešlého dne,
moc jsem si ten výlet neužívala.
Zpátky se mělo odjíždět až tak za 2,5h,
takže co s načatým odpolednem.
Konalo se shopování, kterému nejsme s manželem ani jeden nakloněni.
Na trzích jsem si dala kousek grilovaného,
nebo spíš usušeného oštiepku,
a protože mi to nestačilo, snědla jsem nachystanou večeři už v autě,
abych nejela hladová nakupovat.
Nákup byl úspěšný, koupili jsme spousty sýrů, zeleniny ovoce,
ač to na fotce není vidět. A já pro sebe Vincentku,
na doplnění jodu, protože my lidi s krevní skupinou 0,
ho míváme v těle nedostatek.
Při čekání na Honzovu maminku jsem v jedné pasáži
na náměstí Třebíče objevila obchůdek,
který mi svou výzdobou vyrazil dech.