Kytka kam se podíváš. . . . .

Snažím se náš Štěbetáčí domeček zahalit do květin.

Už od brzkého jara nakupuji a sázím a sázím, nejen 

kytičky do truhlíků.

Trvalky co jsem si pořídila moc výrazné ještě nejsou,

 ale těším se že za rok, dva to bude víc vidět.

Mám ráda náš dům a ráda se do něj vracím.

Těším se až jednou bude mít dům jinou barvu fasády,

jiná okna, která se při mytí nebudou loupat, 

jiný plot . . . .atd. 

Žije se nám v něm dobře, i když není ukázkový, 

ale vše má svůj čas.

Letos nás čeká rekonstrukce topení, 

takže tím začínáme rekonstruovat

domeček, který jsme si letos v lednu koupili.

Sice tu bydlíme déle, ale dům nebyl náš, tak jsme v něm jen žili.

Nemělo smysl do něj investovat, nevěděli jsme jak to bude.

Před dvěma lety jsem začala zahradou, i s tím, že kdyby koupě nedopadla,

nechám tu budoucím majitelum kousek sebe.

Naštěstí jsme se dohodli s majitelkami, a vloni na podzim podepsali

smlouvu, vyřídili úvěr a v lednu nám přišlo oznámení z katastru.

Takže pomalinku opravujeme, přestěhováváme a budujeme.

Těším se, až ze zadní místnosti, která je zatím zkušebnou

punk rokové kapely Strhlej závit,

zmiznou jejich nástroje a já si tu udělám šicí a tvůrčí dílnu.

Včera jsem si pověsila do téhle místnosti novou záclonu 

a chystám si na okna udělat mandaly, :-D

kterými bude prosvítat večerní slunce.

měsíc předevčírem

včerejší úplněk

zádadní strana včera večer