Stránky

čtvrtek 19. května 2016

Zdálo se hezký den . . .

. . . . to bude. 
Ráno vysvitlo slunce a kytičky se začaly hřát v jeho svitu.
Otevřela jsem okna u Štěbetáčího domečku
 a nechala dovnitř proudit voňavý jarní vzduch.
Když Honzík odjel k zákazníkovi na vyřezávání, 
dala jsem se do šití dalších batohů.
Najednou rána, prásk, zakouřilo se z mé milované 
Veritasky a byl konec.

Odporoučela se do věčných lovišť.
Jsem z toho zdrcená, sloužila mi dlouhých 25 let bez velkých oprav,
 jen mi před 2 lety vyhořel
pedál. 
Oplakala jsem jí, rozbalila starou Ladovku,
 něco málo ušila a zasedám k PC a jdu hledat vhodnou náhradu.
Je mi smutno.
Mějte se líp než já. :-D







5 komentářů:

  1. Chápu, rozumím, moje veritaska má 35 let, zatím ji mám stále na jejím místě, ale doma už se zabydlel stroj nový. Přeji šťastnou ruku ve výběru :o) Jana

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný výhled z okna. Toho stroje je škoda, ale je pravda, že má asi odslouženo. Dobrý výběr přeju. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkusím nechat převinout motor. Nechci jí hned házet do šrotu :-D

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. Ty jsem vvloni dostala od nevlastní dcery, mám z nich taky veeelikou radost. :-D

      Vymazat

Děkuji za vaší návštěvu a milá slova.