Velikonoční zajíc

Dnes mě doma po příjezdu z práce čekalo překvapení.

 Slíbený vyřezávaný zajíc od manžela.

Byla jsem smířená s tím, že letos ušák prostě nebude, protože 

se Honzíkovi nějak nedaří rozjet řezbářská sezona.

Není to kvůli nedostatku práce,

zakázek má spousty,

ale nějak není patřičně políben můzou.

Oba pracujeme v sociálních službách,

 kde svou energii rozprostíráme mezi klienty,

a letos tak nějak nezbývá energie na tvorbu, 

rozjezd je prostě pomalejší.

Nic méně dnes se můj muž pochlapil a vyplnil moje přání z loňska.

V jeho dílně čekal rozdělaný ušák.

 S radostí jsem se vrhla na svého muže, a ač byl ojíněn pilinovým prachem,

dostal hubánka a když přišel domů (samozřejmě vysvlečený z pracovního)

dostal ještě velikánský větrník. :-D

 Je to prostě šikula a vím, že pokud je člověk v pohodě a klidu,

nápady jen srší a práce krásně odsejpá :-D

Snažím se doma tento klid a pohodu udržovat.

Pro nás pro oba, 

dobře se pak žije.

Za pár hodin byl zajíc vyřezán,

 včetně misky na vajíčka a zítra ho čeká nátěr.

samotný tvůrce

I Eliška se přišla podívat.

A pomazlit s ušákem

Mějte vlídné dny. :-D