Stránky

sobota 21. února 2015

Den třináctý

Den třináctý byl pro mě tak trochu smolným dnem.
Ráno po probuzení jsem si nachystala snídani, pro tentokrát zase mrkev s jablíčkem, medem, skořicí,hrozinkami a mandlemi.

 K tomu Caro se sojovým mlékem.
Nevím co jsem dělala, ale sbalila jsem si do práce jen tu snídani, svačinu jsem měla nesnědenou z minulého dne v práci, tak jsem jí neřešila.
Cestou do práce mi chcíplo auto a já té nejfrekventovanější křižovatce stála bezradná a vystrašená, co mám dělat. Všude tma a spousty projíždějících aut a moje auto nenastartovat a nenastartovat. Naštěstí žijí ještě lidé, kteří chtějí pomáhat a jako anděl z nebe se objevil pán, který mi s nasazením života pomohl roztlačit moje autíčko, modlila jsem se, abych někde na kruháči nemusela zastavit, byla málo dobitá baterka.
Do práce jsem dojela a během dne jsem si uvědomila,
 že jsem si připravený oběd nechala doma.
Dopoledne jsem byla s klientkou u lékaře a ve městě
a protože jsem si nevzala svačinu, měla jsem hlad.
Cestou zpět jsme šly na kávu do oblíbeného obchůdku a já 
zahřešila a dala si v milém
 Mrkvový dort.
Potřebovala jsem nějak fungovat, tak jsem skoro po 14 dnech zahřešila.
Naštěstí jel Honzík na odpolední a tak mi oběd v poledne přivezl.


Mrkvový perkelt byl k obědu a kolegyně
 mi v obchodě koupila tvrdý sýr,
 kterým jsem si jídlo po ohřátí posypala.
Když jsem přijela domů, musela jsem chystat další jídla na víkend, kvůli odjezdu, ale napřed jsem vyběhla před dům zjistit, zda nám na zahrádce už nepropuklo Jaro.

 

Bohužel nic jsem nenašla, ale nádherného sluníčka si užívali naši kocourci s Eliškou.
Vůbec se mi nikam na víkend nechtělo.
 Byla jsem unavená z práce a ráda poslední dobou bývám sama.
Na večeři mi zbyla
z předešlého dne jedovatě vypadající hrášková polívka a protože jsem si zapomněla vyndat boršč z mrazáku, měla jsem k večeři tuhle polívku z 
"Rybníka Brčálníka"


Když večer přijel Honzík z práce, řekl, že potřebuje jet do Krumlova něco vyjednat a tím pádem za kamarády nemůžeme jet. Byla jsem ráda, už z toho důvodu, že pojedeme tam, kde to miluju a budeme tam jen do soboty.
Těšila jsem se na pátek.


Vzhůru do dalšího dne.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za vaší návštěvu a milá slova.