sobota 31. ledna 2015

Kocouři

Takhle to vypadá u nás doma, když kluci kočičí odpočívají.
 Ondřej má rád krabice.




  a Matěj se nejraději rozvaluje na zemi,


nerad se chová, ale hlazení na zemi miluje.



A Princezna Eliška je neustále v pohybu. :-D



čtvrtek 29. ledna 2015

Olivovník


Olivovník

Olea



Symbolika: Dokonalý mír
Božstvo: Athéna(Řekové),
Mesiáš(Židé),Ježíš Kristus
Planeta v astrologii: Slunce a Luna

Olivovník se už od časů starověku hojně pěstoval pro
své olejovité plody.Sklízejí se i nezralé,
ještě zelené plody a nakládají se. Olivovník rozkvétá
na jaře. Olivy pro jídlo se sklízejí na podzim a olivy
pro olej se sklízejí v zimě.
Olivový olej je nejjemnější stolní olej a je
jedním z mála, které je možno bez nebezpečí
zahřívat na vysoké teploty.
V tradiční čínské medicíně je oliva neutrální
a sladká a ovlivňuje dráhu sleziny a jater.
Používá se k léčbě bolesti v krku , průjmových
onemocnění a alkoholismu.


Kultura, symbol, mýtus

Ve starověkém Řecku byl olivovník chráněným stromem,
Jeho dřevo se smělo využívat jen na kultovní účelům.
Ublížit olivovníku, byť jen trochu, znamenalo předvolání
před soud a vysokou pokutu. Ježíš ve svých nejtěžších
hodinách pochybností v noci před svým umučením a


ukřižováním hledal útočiště u olivovníku.
Olivovník je také důvěrně spojován s holubicí,
která se stala symbolem míru biblickému příběhu
o Noemově arše. Když se holubice vrátila s
olivovým listem v zobáku, Noe věděl, že se země
objevila opět nad vodami a že
Bůh uzavřel nový mír s člověkem.


citát




Přestože si to ani neuvědomujeme, vyplňujeme 

důležitá místa v životech 

druhých lidí.“


Robert Fulghum

středa 28. ledna 2015

Karty


Začátky mých zkušeností s výkladem provázely andělské karty 
Poslové světla od Doreen Virtue.



Pro mé prvopočátky mi stačily, nic špatného neukázaly, 
a výklad s nimi byl vždy milý a pozitivní, ale postupem času, 
mi odpovědi z těchto milých karet připadaly příliš povrchní, jednoduché
 a tak jsem začala bádat po niternějších kartách,obsahově barevnějších.
Narazila jsem na Zen Tarot od mistra Osha. 


Velice mě tento tarot oslovil, šel do hloubky věcí, kolikrát mi při výkladu běhal mráz po zádech, jak postupně karty odkrývaly zasunutou pravdu. Do dneška s nimi vykládám a moudrost mistra Osha je mi blízká.
Díky tomu jsem se naučila žít 
TEĎ A TADY.
Jak postupně nabývám vědění, 
zjistila jsem že moje duše prahne po něčem vlastním,
po kartách, které si sama vytvořím.
 A tak padlo rozhodnutí. 
Udělám si svoje vlastní karty.
Energie kterou do nich vložím, bude pomáhat ostatním, a já s nimi budu nerozlučně spjata. 




středa 21. ledna 2015

Únava


Tahle mandala vznikla, když jsem cítila velikou únavu. Je pro mě relax tyto mandaly tvořit.


úterý 20. ledna 2015

Čtyři dohody



Je to už dávno, co jsem narazila na knížku Čtyři dohody, 
mám pocit, že to souvisí s účastí na semináři  
 která mi dokonale otevřela oči, a mé střípky vědomostí do sebe začali krásně 
zapadat.
Snažím se podle těchto pravidel učit žít.
Beru to nějak odspoda, teď se učím dohodu Nebrat si nic osobně. 
Někdy to hodně bolí, ale vesmír je ke mě opravdu vstřícný
 a situace k uvědomění si této dohody mi přicházejí do života dennodenně.
Pracuji v sociálních službách s mentálně postiženými klienty a oni jsou mými 
největšími učiteli.
Bývám z toho někdy hodně unavená,
 třeba jako dneska a to pak zalezu s pletením, 
nebo háčkováním na gauč a nebo prostě prospím celý den.

Ve Čtyřech dohodách odhaluje don Miguel Ruiz zdroj omezujících názorů,

 které nás připravují o radost a vedou k zbytečnému utrpení. 

Čtyři dohody,

 založené na staré toltécké moudrosti, nabízejí silný kód chování, 

který dokáže rychle proměnit náš život v nový prožitek svobody, 

opravdového štěstí a lásky.


  • Dohoda první: 

  • NEHŘEŠTE SLOVEM
Hovořte jako osobnost, říkejte jen to, co si myslíte, 

vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých,

 užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky.

  • Dohoda druhá: 

  • NEBERTE SI NIC OSOBNĚ
Nikdo nedělá nic kvůli vám, co druzí 

říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů

když budete imunní proti názorům a činům druhých, 

nestanete se oběti zbytečného utrpení.

  • Dohoda třetí: 

  • NEVYTVÁŘEJTE SI ŽÁDNÉ DOMNĚNKY

  • Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete.
  •  Mluvte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, 

  • abyste se vyhnuli nedorozuměním, smutku a dramatům. 

  • Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život.

  • Dohoda čtvrtá: 

  • DĚLEJTE VŠE TAK, JAK NEJLÉPE DOVEDETE
Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku. 

Bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. 

Dělejte však za všech okolností vše, jak nejlépe 

dovedete a vyhnete se zbytečným soudům a lítostí.


zdroj :http://www.seberizeni.cz/

Mějte krásnou sobotu a odpočívejte.




pondělí 19. ledna 2015

Večerní vaření


Tak jsem před chvilkou dovařila a dochystala si jídlo do práce.
 Mám totiž zítra odpolední a ráno jedu
 po dlouhé době na kosmetiku, tak nebude čas na vařeníčko.
Protože jsem se na sebe vážně naštvala, a rozhodla se zhubnout,
tak posledních 14 dní přemýšlím,
 co jím a jak to jídlo zkombinuji. 
Najela jsem na dělenku a zítra mám
 KYTIČKOVÝ DEN.
Moje zítřejší menu, ještě chybí dovařit rýži, nebo kuskus, jako přílohu.


Ráno puding s chutí karamelu a banánu 
ze sojového mléka Zajíc, 
 oslazený 
Fruktopurem.


Oběd budu mít v práci, Kuskusový nákyp
 a na večeři Championage, bude asi s rýží


a na svačinu Guacamolle.
Pomazánka z avokáda.
 Vzala jsem jí víc, 
abych při polední pauze mohla dát ochutnat kolegyním
 :-D


teď večer si dám už druhý hrnek čaje


 a půjdu brzo spát, neb mě zítra čeká dlouhý den.



Baobab


Baobab
Adansonia

Symbolika: Strom života
Božstvo: Duchovní svět
Planeta v astrologii: Luna


Mohutné kmeny největších baobabů mohou obsahovat více
než 136 tisíc litrů vody.
Spodní lýková vrstva kůry kmene poskytuje silné Vlákno,
které lze využívat na výrobu provazů a sítí a na tkaní
oděvů.



Kultura, symbol, mýtus

K baobabu se vztahuje celá řada bájí, legend a lidových
pověstí, které různí sběratelé shromáždili zejména na
počátku 20. století. Pravým Stromem života je baobab pro
mnoho kmenů především díky svému daru vody a od
nepaměti ho podle toho náležitě uctívají a konají děkovné
rituály. V některých zemích mají navíc i kmenové pohřební
obřady, při kterých jsou těla lidí zvláště významných,
například léčitelů a šamanů, a někdy také básníků a hudebníků,
ukládána do dutin (popraskaných) baobabů, které už nejsou
využívány jako vodní nádrže. Podobně jako na Sibiři bříza,
je baobab v Africe vnímán jako mocná brána do duchovního
světa, která pomáhá duši vzepnout se do výše – a je-li
povolána zpět, zase se vrátit.








neděle 18. ledna 2015

Vaječný dort

Včera večer jsem se rozhodla, že dnešní neděli nám zpříjemním dortem :-D
Ale ne ledajakým,
 péct moc neumím, 
ale se studenou kuchyní si celkem umím poradit. 
A tak vznikl tenhle krásný 
Vaječný dort.


Recept:
6 natvrdo uvařených vajec
1 menší cibule
200 g majonézy
250 g salámu Junior (nakrájet nadrobno)
1 Kunovjanka (scedit a nasekat nadrobno)
1 kostička Masoxu
1 sáček želatiny na vaječnou tlačenku
400 ml vody a v ní rozpustit Masox, 
pak do tohoto bujonu vmíchat a nechat rozpustit želatinu.
sůl a pepř podle chuti.
Nalít do dvou srnčích hřbetů, nebo do jiné formy.


A protože jsem se rozhodla, že chci zhubnout 
a najela jsem na dělenou stravu podle Lenky Kořínkové, 
tak tahle nádhera bude součástí mého dnešního jídelníčku.
 Mám totiž dneska 
ZVÍŘÁTKA.



Přeji příjemnou neděli.



sobota 17. ledna 2015

Pohádka

Kdysi za dávných časů žil v jedné vesnici hospodář jménem Adam
se svou ženou Evou. Pracovali na svém malém hospodářství, orali
půdu, tkali plátno a žili spolu celkem spokojeně. Jejich práce však
byla velice těžká, museli pracovat od slunka do slunka. Proto, když
se jim narodil syn Tomáš, rozhodl se Adam, že ze svého syna
vychová skutečně tvrdého chlapa, takového, který se do tohoto
těžkého prostředí dobře hodí.

Jak se rozhodl, tak také jednal. Chlapec musel odmalička těžce
pracovat a dodržovat otcův přísný režim. Často se stávalo, že musel
uprostřed hry opustit své kamarády a jít vyplnit otcův příkaz. Evě
Adam nařídil, aby se s chlapcem zbytečně nemazlila. Aby z něj
vyrostl skutečně tvrdý chlap. Ale Eva si vždy našla nějaký způsob,
jak dát Tomášovi najevo svou lásku. Tomáš její lásku a oporu cítil,
obzvlášť když si k němu večer před spaním sedla, hladila jej a
vyprávěla mu.

Jak šel čas, Adam a Eva stárli a ubývalo jim sil.
Zato z Tomáše vyrostl silný a pracovitý mladý muž.

Jednou na jaře matka náhle onemocněla. Přijel lékař z města,
matku vyšetřil, ale poradit ani pomoci neuměl. Tomáš viděl maminku,
jak je den ode dne slabší a slabší. Jako by z ní život unikal. Rozhodl
se zajít do vedlejší vsi pro babku kořenářku. Ta však také neuměla
pomoci.

Nešťastný Tomáš hledal pomoc po celém kraji, až mu kdosi řekl o
starém mudrci, který prý již mnoho let žije sám někde vysoko v
 horách.

Mnoho dní putoval Tomáš po horských hřebenech, všude se
vyptával, ale kde žije mudrc, mu nikdo nedokázal říci. Zoufalí seděl
na úpatí jedné hory, držel si hlavu v dlaních a vzpomínal na
nemocnou maminku. Celým srdcem si přál vidět ji znovu veselou a
zdravou. Jeho prosící srdce toužilo najít pro maminku pomoc. Už
skoro ztrácel naději, když tu najednou vzhlédl a uviděl před sebou stát
starého mudrce, kterého hledal.

Stařec se na Tomáše usmál a povídá: ,,Odpověď na tvoji otázku je
velice prostá.“

Překvapený Tomáš odporoval: ,,Vždyť já jsem ti ještě žádnou
otázku nepoložil.“

„Že ne? Opakuješ si ji v duchu po celou dobu, co je tvoje matka
nemocná. Tak tedy poslouchej chlapče. Tvoje matka potřebuje balzám
na duši, protože s tvým otcem zažila příliš mnoho těžké práce, ale
příliš málo lásky a štěstí. Proto její duše churaví.“

Tomáš se zajíkavě zeptal: ,,Co je to za balzám na duši, kde jej
mohu sehnat a kolik stojí?“

Stařec se na Tomáše vlídně usmál a všechno kolem jako by se
najednou rozzářilo.

,,Pojď ke mně blíž, já ti ten balzám dám.“

Chlapec vstal a přistoupil k mudrci. Ten jej na chvíli pevně objal.
Tomáš pocítil štěstí láskyplné náruče a slyšel, jak mu stařec říká:

,,Víš, každý tomu říká jinak. Jeden balzám na duši, jiný objetí, v
 některých krajích tomu říkají chlupáč. Ale na názvu vůbec nezáleží.
Důležité je, že je to ten správný lék na nemocnou duši. Až se vrátíš
domů, používej jej tak, jak ti napoví tvé laskavé srdce.“

S těmito slovy odešel mudrc zpět do hor.
Tomáš se vrátil domů a první co udělal, bylo, že pevně objal svoji
maminku. A znovu při tom pocítil ten krásný, opojný pocit, stejný
jako když jej objímal v horách mudrc. Tomáš pochopil, že i když
dává, tak také zároveň mnoho dostává.

Když viděl, že maminka vysloveně pookřála, bylo pro něj
potěšením ji obejmout několikrát denně. Matka očividně ožila a
během několika dnů byla zase zdravá a plná síly.

Zpráva o Evině uzdravení se rychle rozlétla po celé vesnici.
Všichni se začali chodit ptát, jak to, že se Eva tak rychle uzdravila.
Tomáš všem vyprávěl o mudrci, o balzámu na duši, o tom, jaké to
bylo, když jej mudrc objal. A protože byl přesvědčen, že kdekdo má
nějakou, byť jen maličkou bolístku na duši, tak každého objal.

Všem také vysvětlil, že ten balzám na duši máme každý
v sobě a záleží na nás, jestli budeme ochotni jej dát. Má však tu
kouzelnou vlastnost, že čím víc jej dáme, tím víc jej máme.

Život šel dál. Otec a syn žili vedle sebe ve stavení jako dva cizí
lidé. Tomáš sice otce respektoval, choval se k němu uctivě, ale to co
cítil k matce, to tam chybělo.

Až se jednoho dne stalo, že onemocněl otec Adam. Tomáš se
rozhodl, že otci pomůže. Překonal rozpaky, které cítil a otce
několikrát objal. Očekával, že se otec začne uzdravovat, ale tomu
bylo stále hůř a hůř.

A tak se Tomáš vydal znovu do hor na známe místo, kde se
poprvé setkal s mudrcem. Když došel na místo, posadil se, přemýšlel
o svém životě a začal v duchu prosit o pomoc. Mudrc se objevil za
krátkou chvíli. Chlapec mu začal s úzkostí v hlase vyprávět, že objetí
asi ztratilo svou kouzelnou moc, protože otec churaví stále víc a víc.

Mudrc se zamyslel a povídá: ,,Podívej se,“ a přitom podal
Tomášovi dalekohled.

Když se mladík podíval dalekohledem, uviděl svůj domov a sám
sebe v okamžiku, kdy objímá svého otce.
S otázkou v očích se otočil na mudrce.
,,Podívej se znovu,“ řekl mudrc.
Chlapec poslechl, a znovu uviděl sám sebe, ale tentokrát
v okamžiku, kdy objímá matku. A najednou vidí, že kolem obou
dvou září takové zvláštní krásné světlo. A i když se od sebe vzdálili,
zářil každý z nich dál.

,,Co to je, to krásné světlo,“ obrátil se mladík na mudrce.
,,Víš, právě tato záře dává objetí jeho léčivou moc. Prostým okem
však není vidět. Objetí to je jen fyzický pohyb, obyčejné gesto, ale
to, co je důležité, je stav tvého srdce v okamžiku objetí. Balzám na
duši můžeš předat objetím, pohlazením nebo jen pohledem do očí.“

,,Co to ale znamená – stav srdce, jaký stav srdce je důležitý?
Prozraď mi to moudrý muži,“ prosí mladík.

,,Ne ne, to musí každý poznat sám,“ odpověděl stařec.
,,Poslouchej své srdce a nauč se myslet srdcem. Dívej se lidem do
očí, protože srdcem a pohledem očí lze vyjádřit víc než pouhými
slovy.“


Příběh je u konce. Každý z nás je ve stejné situaci jako ten Tomáš.
Učíme se poslouchat své srdce, učíme se myslet srdcem.



Modrá Alfa podruhé

Po druhé
2.12.2008

Minulý víkend jsem si téměř po roce zase udělala výlet do Prahy na seminář Modré Alfy.
Myslela jsem si že mi to v mém životě zase pomůže, jako ostatně na začátku roku,
když jsem se sama plácala v nejistotě a hloubkách svých depresí.
Mám za sebou totiž docela těžké období  a ještě mě nějaký ten zásadní krok v mém životě čeká.
A tak jsem se rozhodla jet načerpat energii a nějaké to moudro na seminář.
Byla jsem zvědavá, jestli se v mé mysli odehrají stejné a nebo podobné vize jako v lednu.
Byla jsem ale velice překvapená co jsem zde tentokrát v sobě o sobě objevila.
Jel se mnou kamarád Toník, který ještě nemá zkušenosti s 
meditováním a povedlo se mi se domluvit i s kamarádkou Mirkou,
která mám základní seminář stejně jako já za sebou.
Vlastně jsme se my dvě na tom prvním seznámili a dali si na tomhle takové malé rande.
Cesta byla příjemná, ubíhala, večer jsem sice byla velice unavená,
ale zároveň se těšila co mě čeká, jestli i tentokrát bude můj mozek
zahlcen informacemi jako minule.
Po příchodu do školní budovy, jsem se pozdravila s Petrem Velechovským
a poděkovala za odpověď na můj informační mail.
Posadili jsme se s Toníkem a Mirkou pohodlně do křesílek a jali se čerpat staronové informace.
Bylo pro mě překvapením, když jsem se v první meditaci ocitla místo v mé oblíbené
a známé meditační zahradě u dcerky v pokojíku.
Hledala jsem příjemnou jistotu u ní v měkké náruči její postele.
Prohlížela si vše kolem a bylo to takové jiné než ve skutečnosti.
Další šok mi způsobilo setkání s mým Moudrým JÁ.
Napřed se ke mně přes dveře snažila prorvat  podoba známého Santa Clause,
ale jakmile dosednul na točící židli, stala se z něho nafouklá pichlavá ryba,
která mi rozpíchala ruce, když jsem se snažila vzít jí do rukou a komunikovat s ní..
Meditační místnost jsme na pokyny Petra opustili a mě bylo velice divně.
Zašla jsem za ním o přestávce s otázkou co to mělo znamenat.
Odvětil že mám za sebou nelehké období a moje nitro je velice zranitelné a proto to poranění.
Poradil mi abych našla odvahu a do té ryby se koukla.
Při další meditaci, po splnění zadaného úkolu,
jsem si s opatrností vzala zase do rukou tu nafouklou rybu a koukla se co ve svém nitru skrývá.
Ukrývala v sobě strach z opuštění, ze samoty, že mě ti nejbližší co mi zůstali opustí
a já tu na tom světě zůstanu opuštěná.
Po rozluštění tohoto rébusu se Rybička změnila zase na milého usměvavého dědouška Santa Clause.
Bylo to pro mě osvobozující a přitom velice zajímavé téma na přemýšlení.
V průběhu ostatních hodin i během druhého dne se mi už tak moc mimořádného nestalo,
snad jen to že při cestování kamenem (tygřím okem), se mi otevřelo prostředí nádherného chrámu
s dřevěnými lavicemi na modlení a v kytičce, která měla být voděnkou,
jsem viděla nízké stropy světlé jeskyně.
Bylo to prostě jiné než minule.
Vracela jsem se zpátky do normálního života s pocitem,
že jsem pro své nitro a pro lidi kolem mě udělala zase krok dopředu.
Doufám moje Moudré Já bude mít se mnou neustálou trpělivost a bude radit,
jak chápat nejen chování a zvyky ostatních lidí kolem sebe,
ale hlavně moje reakce na to vše co mě ještě v dalším životě čeká.



Těšení se na Modrou Alfu

Pražský víkend

11.1.2007
Tak od zítřejšího dne, to je pátek se na pár dnů stanu Pražandou.
Vyrážím zase se svým báglem  na zádech za dalším dobrodružstvím.
Dostala jsem totiž jako dárek pod stromeček poukaz na vzdělávací seminář

Mám z toho smíšené pocity, z jedné strany se těším na to co mě čeká
,že se potkám z novými lidmi a naučím něco nového.
Ale rub téhle mince je strach, abych vše pořádku zvládla,
neztratila se a hlavně to místo konání našla.
Moc dlouho jsem v matičce Praze nebyla, a tak mě zajímá,
jestli se tohle Město měst nějak od mé poslední návštěvy změnilo.
Jenže moc času na focení a užívání si ruchu velkoměsta mít nebudu.
Seminář je totiž časově velice náročný, myslím si že po prvním dnu ztráveném zde
padnu večer únavou, zalezu do spacáku a přespím v tělocvičně.
Co  ale asi stihnu, bude návštěva u mého nevl.bratříčka,
která mi minulý rok , byť plánovaná nevyšla.
Doufám že si pěkně popovídáme , zkusíme dohnat ty roky co jsme se neviděli.
Když jsem se zmiňovala o tomhle velice zajímavém víkendu u nás v práci,
spolupracovnice poslouchali s úsměvem na tváři, už si docela zvykly,
že jsem tak trochu dobrodruh s toulavýma botama.
Těší se že jim po neděli bude mé vyprávění zpříjemňovat  přestávku na oběd.
Jediné co mě mrzí je že nezvládnu dojet do Chomutova
na sraz chatovaní místnosti Vadí nebo nevadí.
Někteří její členové jsou totiž moji dobří známí z bývalé Dobré party.
Jenže jak říká můj manžel, nemůžu stihnout vše a musím si vybrat.
Škoda že nemám sedmimílové boty, to by se panečku cestovalo.
Mějte moc pěkný víkend a užijte si ty teplé zimní dny aspoň jako já,
sice trochu bláznivě, ale aktivně.


čtvrtek 15. ledna 2015

Svadební

Prohlížela jsem dnes ráno fotky v počítači 
a narazila na momentky z naší loňské svatby
Vzali jsme se s Honzíkem přesně rok po té, 
co jsme se potkali na čarodějnicích v Českém Krumlově.
Krásný bláznivý nápad.
Vzít se na 30.dubna, je myslím dobrý aprílový žertík
 :-D


Šperky jsem si vyráběla sama.


I u Karlštejna jsme byli.










Domeček, ve kterém s láskou žijeme, tvoříme a odpočíváme.


Většinu fotek z našeho slavnostního dne máme od mé dcery, která je velice šikovnou fotografkou. :-D





neděle 11. ledna 2015

Slečna Eliška

Den po Štědrém dni jsme
si přivezli domů malý chlupatý dárek




Kočičí kluci mi už vyrostli, 
neměla jsem se s kým mazlit, 
a tak jsem nám pořídila kočičku.


Původně jsem chtěla bílou, 
ale nakonec jsem se zamilovala do černobílé krasavice.
Eliška,
 jak jsme jí pojmenovali, se u nás v domečku zabydlela pěkně
 a s Ondřejem a Matějem už svádí lité kočičí boje.
Jen mám trošku strach,
 že až půjdu od zítřka do práce, že jí bude smutno.


Uvidíme.

pátek 9. ledna 2015

Mé začátky


Je to už spousty let, kdy jsem začala psát svůj první blog.
Bylo to na Seznamu.cz a potkala jsem tam lidi,
 kteří měli stejnou touhu ukázat ostatním svůj život,
nebo spíš nechat do něj nahlédnout.
S některými z nich se do dneška setkávám,  
 a stali se z nás přátelé.
Jenže rozhraní takového blogu my nestačilo,
toužila jsem mít jedinečné stránky a tak jsem si založila své
Brouky stránky.




Začala se učit dělat webovky v programech a v HTML jazyku.
Brouky stránky proto, že mi kamarádi říkali 
a říkají
  Brouky
podle mého někdejšího příjmení Broukalová :-D
Bohužel času nebylo nazbyt a tak se příspěvky
 na stránkách stávali vzácností a tak jsem se po dlouhém přemýšlení rozhodla,
že je zruším.
Můj život během několika let prošel mnoha zásadními změnami,
 a tak jsem neměla čas psát, fotografovat a tvořit,
neboť jsem musela řešit a ustát život s tím co do něj přišlo. 
Rozvod,  po 20 letech života na maloměstě stěhování do cizího města,
nemoc a později
smrt obou rodičů, pak zpět stěhování do rodného města . . .
Bylo toho docela dost.
Přála jsem si vše toto ustát a hlavně najít partnera,
 který by mě miloval a respektoval se všemi mými chybami.
 Snila jsem o šťastném životě, plném pohody, klidu a lásky.
A protože jsem těm svým snům věřila, světe div se, oni se naplnily.
 Našla jsem člověka, se kterým jsem 
šťastná, spokojená a hlavně mohu být sama sebou.
Odstěhovala jsem se z krásného a milovaného Českého Krumlova
 na malé městečko na pomezí Jižních čech a Vysočiny
a začala zase tvořit, fotit a zkrátka
 žít normální život.




A proto že se můj život ustálil, rozhodla jsem se v psaní pokračovat. Budu doufat, že se mé psaní a fotky budou líbit stejně jako kdysi. 
Budu zachycovat 
kolem sebe to nádherné kouzlo
běžného života, ty okamžiky štěstí, kdy si člověk uvědomí,
jak je krásně na světě a proč jsme na ten svět přišli.
Je kolem nás tolik věcí, které člověk mnohdy přehlédne,
nepozastaví se nad tím jak je krásné,
když kolem voní
den a člověk má hezký pocit z dobře odžitého času.