sobota 16. března 2019

Slepičky

Těším se na jaro, doma je vše v plném proudu.
Už máme slepičky a dokonce i kohouta.
Dala jsem mu jméno Bonifác.
Chodím se na ně několikrát denně koukat a kochat se tím,
že se mi splnilo přání. Chovat vlastní slepičky a mít vajíčka.
Už ty holky pernatý snesly za 2 dny asi 15 vajec.
Takže dneska je večeře jistá.







první vajíčko
Taky jsem minulý víkend nasela zeleninku a kytičky.
Semínka na fotkách nejsou hybridní, takže po vypěstování plodů
máte semena jistá na další rok. Zasela jsem z loňska vypěstované
dýně, chalapeňos a doufám, že se mi na zahrádce objeví divoká
rajčátka. Jen se mi nedaří posbírat semínka listové zeleniny.
Na záhonu mi přežil zimu špenát, tak ho nechám vykvést.
Už se moc těším na zahradu, bylo už dost odpočívání.
V týdnu nic nestíhám, víkendy zatím volné a tak si odpočívám,
uklízím, pletu, čtu a studuji karty. Doufám, že se zítra vyčasí
a užijem si krásnou neděli venku na zahradě.
Mějte krásné dny plné Jara.











neděle 3. března 2019

Slepice

Jupííí, budeme mít slepičky. Manžel se v týdnu dal do
upravování nejspíš bývalého kurníku a vše oplotil
plotem, který jsme měli kolem zahrady.
Byl to takový neutěšený kout naší zahrady.
Musím v týdnu zavolat, kdy budou prodávat slepičky a
a taky do velkochovu, odkud bych jich aspoň pár vzala.
Líbí se mi šedé slepice a dokonce asi bude i kohoutek. Uvidíme.
Ještě bude práce s úpravou terénu, teď je to mokré,
ale v brzké dohledné době budeme chovateli.





sobota 2. března 2019

Voda


Voda


bereme jí jako samozřejmost, ale v posledních letech
se nám tento fenomén ztrácí,
 jeden z největších obnovitelných zdrojů.
Naši předci vodu ctili a vážili si její léčivé moci.
Uvědomme si, že naše tělo se skládá z 60% vody, 
která koluje naším organismem.


Miluji vodu ve všech podobách,
v zrcadlící se hladině rybníka, v dešti, který dopadá na vyprahlou zem,
ve sklenici vody, která uhasí žízeň, ve vločkách, které se jemně
snáší na má ramena, v mlze, která zahaluje naše městečko,
v ranní kapce rosy na mé zahradě, ve zmrzlém rambouchu, který zdobí střechu,
ve sněhových pláních, na kterých se prohánějí běžkaři. . . . 
Občas nám ukáže svou mohutnou sílu, to když zapomeneme, že 
příroda je mocná a vodní živel nepřekonatelný.
Chovejme se k vodě s pokorou a úctou, myslím že si to
zaslouží, neb bez vody není život.





pátek 1. března 2019

středa 13. února 2019

Nová knížka

Včera mi do Zásilkovny přišla nová knížka.



Je hodně zajímavá a tento obror se mi ještě vyhýbal, nebo spíš jsem
do něj ještě nepronikla, možná kdysi v knize
Lindy Goodman.
Těším se až vše z ní vyzkouším a pročtu.
Kdyby jste chtěli vyložit vaše osobní číslo,
 nebo osobní roční číslo na tenhle
rok, ozvěte se, potřebuju se učit. :-D
No a protože jsem holka tvořivá, je na světě
 další knížka, tedy spíš sešit na zapisování
výkladových karet. Musela jsem ho sladit s váčkem na karty.
Mám z něho radost.




Jdu se ponořit do studování numerky a vy mějte krásný den :-D


neděle 10. února 2019

Zelený čaj


Nápoj zvaný zelený čaj je „pravý“ čaj, který při svém 
zpracování prošel minimální oxidací.
 Zelený čaj je populární v Číně, Tchajwanu, 
Hong Kongu, Japonsku, Koreji a na Středním Východě.
 Relativně nedávno se také více rozšířil na Západě,
 kde je tradičněji konzumován čaj černý.

Historie
Archeologické nálezy ukazují, že čaj se pije už téměř 5 000 let, 
a že Indie a Čína byly první dvě krajiny, kde se začal pěstovat. 
Podle legendy je objevení čaje připisováno čínskému císaři Šen-nungovi, 
kterému podle pověsti při ohřívání vody spadly
do kotlíku náhodně i lístky čajovníku. 
Poté, co lahodně vonící nápoj ochutnal, 
byl překvapen jeho vynikající chutí
 a energií nápoje, která odstranila únavu. 
Zelený čaj se používal v tradiční medicíně 
v Indii, Číně, Japonsku a Thajsku v nejrůznějších
 případech od zastavování krvácení 
a zlepšování hojení ran přes snižování horečky, 
snižování krevního cukru až po zlepšování trávení.








Zdroj internet

sobota 9. února 2019

Jablka



Rostou skoro v každé zahradě. Má se sníst aspoň jedno jablíčko denně. Staré odrůdy jabloní abys pohledal. Měli bychom je hýčkat, neboť jsou naším pokladem, loňský podzim byl jablky protkán. Něvěděla jsem, co už z nich připravit a jak je uchovat pro dny, kdy slunce vidíme na obzoru jen kraťounce a noc má vládu nad světem. Dnes jsem z jablíčkové klevely upekla štrůdl a do jedné nohy jsem dala i jablka zavařená v karamelu. Jen se po něm zaprášilo.